Jak na jednoduchou podložku pro měřítko 1:72

Autor článku: Libor Walach

Použité doplňky: balza, sekundové lepidlo, "papírmašé", statická tráva, pigmenty, Pigment Fixer a další potřeby a pomůcky zmíněné v textu

Pod každý svůj model se snažím udělat aspoň (zatím) jednoduchou podložku. Celek nezabere více místa než model samotný a solidní podložka modelu prospěje. Postupem času jsem pak dospěl k postupu, který se tu pokusím prezentovat. Není to vlastně nic z mé hlavy, sleduji především postupy vyčtené na Modelforu a stejně tak přidávám další postupy vyčtené jinde, které občas mírně přizpůsobím sobě a své lenosti.

Na začátku si musíme ujasnit, jak velkou podložku chceme. Já jsem si jako základní rozměr určil zhruba 10,5 x 7 x 2 cm. Můžeme umístit téměř jakýkoliv stroj v 72, ovšem na nějaké větší akce můžeme samozřejmě zapomenout. Balzu používám o tloušťce 3,5 nebo 4 mm, tak abych měl nahoře dostatečný okraj, který "krajinku" orámuje. A můžeme začít – nařežeme si pomocí pravítka a nože či skalpelu 4 obdélníčky. Ty lepím k sobě sekundovým lepidlem – proti Herkulesu je to rychlejší, ovšem pozor  - napuštěním sekunďákem balza tvrdne a při broušení se pak víc trhá a drolí! Stejně tak nepoužívám postup, že lepím obdélníčky seříznuté na úhel, protože pro mě je přesnost mor, tak sem si raději našel lehký trik, jak se tomu vyhnout a kamuflovat. Na fotce vidíme, jak přední a zadní díl přesahují. Tyto přesahy seříznu a stejně tak si nahoře upravím profil budoucí krajinky. Teď přichází ten můj "trik". Všechny čtyři rohy zabrousím do kulata. Je to lepší než tam nechat křivé spoje (viz. podložka u mého staršího modelu Sherman Firefly v Galerii modelů). Na obrázku 4 (vpravo) je levá podložka ještě nebroušená, pravá už po broušení. Na obrázku 5 jsou už obě obroušené. Prázdný rámeček je třeba něčím vyplnit, já používám obyčejný polystyren, mám ho doma dost, lehce se řeže (s trochou nepořádku) a je lehký. Případné škvíry zalepím papírovou páskou.

A jdeme na výrobu papírmašé. Toaletní papír do vody a je třeba ho rozmělnit. Dřív jsem to dělal trháním a mačkáním, teď si urychluji práci tím, že si půjčím domácí mixér. Výsledek scedím přes sítko (příliš vody by zpomalovalo schnutí) a nachystám si sádru a Herkules. Přiliju trochu lepidla, zamíchám, dosypu sádru odhadem (tohle se nedá moc měřit, je nutno si vyzkoušet, ale dávám asi tak půlku objemu, co má rozmixovaný papír). Směs pak lžičkou (jednorázová plastová třeba z Tesca) nanesu do rámečků a dávám si pozor, ať zbytečně balzu nezašpiním. Uhladím, většinou si otisknu i pásy modelu a dám sušit (v zimě na topení, v létě za okno). Podle obsahu vody a teploty si počkáme na dokonalé uschnutí i několik dní. V dnešní době se preferuje postup vytvářet základ povrchu pomocí na vzduchu tuhnoucích modelovacích hlín (nejlépe značky DAS, už ne tak dobrý je  Keraplast  apod.) Práce s nimi je ještě rychlejší a čistší, malým mínusem je o něco větší hmotnost a možnost, že zbytek nepoužité hlíny vám za čas ztvrdne, i když nechcete (to se mi právě přihodilo s Keraplastem, přesto, že sem ho měl zabalený ve dvou sáčcích). Jako u všeho v modelaření platí – nejlepší je vyzkoušet si sám a přijít na to, co bude člověku nejvíc vyhovovat.

Co se týká povrchové úpravy rámečku, já zatím volím cestu pomocí olejových barev. Nanesu přímo z tuby trochu olejové barvy (zvykl jsem si na Umbru přírodní) a roztírám kouskem houbičky na nádobí. Když mám celý rámeček takto natřený, nechám chvíli odpočinout (cca 15 – 30 minut) a olejovou barvu stírám kapesníkem navlhčeným v sikativu (terpentýn se mi vůbec neosvědčil). Po setření opět nechám nějakou dobu v klidu schnout, klidně i den, dva. Pak je možno přelakovat rámeček lakem. Následně rámeček oblepím papírovou páskou pro lakýrníky, abych ho chránil před zašpiněním, a mohu jít na tvorbu povrchu. Další variantou je kupříkladu použití lihových mořidel.

V tomto případě jde o úplně nejjednodušší verzi – tráva a pár míst s hlínou. Nachystám si lepidlo, pinzetu a statickou trávu. Je lepší použít více druhů pro větší variabilitu, já jsem zatím nenakoupil více než jeden. Nanesu na vybrané místo trochu lepidla, uchopím chomáč trávy do pinzety a poťukáváním a povolením tlaku pinzety umístím chomáč do lepidla.  A tak pokračuji po částech, dokud nezatravním vše, co chci. Lehce oklepu a nechám lepidlu dost času uschnout. Tráva, kterou jsem použil, se musí nutně obarvit. Je mnohem jednodušší a rychlejší dělat to pistolí. Obrovské problémy mám s barvou, protože aby tráva (a potažmo obecně vegetace) vypadala přirozeně, to je jiný oříšek než ruská zelená či americká oliva. Takže radit v tomto moc nemohu. Stejně tak by měl přijit drybrush světlejší barvou, leč to mi zatím vůbec nejde. Proto nechám uschnout a pokračuji s hlínou. Cest je samozřejmě více (většinou používám postup, že místa natřená lepidlem posypu drcenou a prosetou skutečnou hlínou, kterou následně nastříkám a dále upravuji washem a drybrushem). Zde jsem volil rychlou cestu pomocí pigmentů. Nanesu pigmenty (odstín buď přímo, nebo namíchaný z několika odstínů) štětcem na požadovaná místa. Řádně protřepu Pigment Fixer od Miga a druhým štětcem nanesené pigmenty zapouštím. Místy dojde třeba k setření, tak nanesu Fixer a do něj opět přisypu trochu pigmentu. A tak pokračuji, dokud nemám vše pokryto a zafixováno.  Nechám uschnout a mohu opatrně přilepit hotový model. Pak už stačí jen odmaskovat pásku a je hotovo.