US poručík od paragánů, operace Overlord

Autor modelu: Daniel Ševčík

Použitý model, výrobce, měřítko: Lieutenant Parachute Inf. Regt. (Normandy 1944), Minisoldiers, 1:35

Použité doplňky: papermaché, měděný a olověný drát, nit, 9 cm stébla trávy JTT, listy Noch, travní trsy Model Scene   

Kdy byl model postaven: dokončeno 5.4.2021

Popis stavby:

Před pár lety ve mně začala klíčit myšlenka, zkusit postavit figurku nějakého spojeneckého vojáka z druhé světové. Na našich výstavách zachraňuje figurkářskou sekci zejména Jirka Kremer s jeho krásnými figurkami. Ale ony všechny představují temnou stranu Síly, která ve druhé světové skončila na druhém místě. Naštěstí. Takže bych zvedl prapor vítězných mocností v oblasti klubové figurkařiny a ještě si vyzkoušel nové techniky. Spousta modelářů si nevěří, že jsou schopni pěknou figurku vytvořit. Ale já jsem byl přesvědčen, že to možné je, i když člověk s figurkařinou moc zkušeností zrovna nemá. Zdrojů, jak na to, je dost a pak stačí si jen pořídit vhodnou figurku, nějaké ty barvy a štětce a hlavně se toho nebát a začít. A tak jsem si z jedněch Kopřivnických pohárů před pár léty odvážel hezky vypadající resinovou figurku amerického výsadkáře pocházející od firmy ruské firmy Minisoldiers. Kupoval jsem ji v rámci modelářské burzy v sáčku, tak nevím, jestli to byl původní originál nebo hezká kopie. Model je nazván Lieutenant Parachute Inf. Regt. (Normandy 1944). Spíš tedy představuje vojáka v Anglii před výletem za Kanál.

Figurka mi nějakou dobu ležela v kitníku a já sbíral odvahu s ní začít. Původně jsem měl v úmyslu použít pouze akrylové barvy. Jednou jsem se konečně osmělil a slepil jsem tělo se zbraní a záložním padákem a drobnější díly jsem připravil samostatně na barvení. Figurka má pěkné detaily, bublinky nikde nebyly, ale místy se nacházela drobná krupička. Tu jsem obrousil. Figurku jsem nejdřív nastříkal Surfacerem, abych odhalil nedostatky k odstranění. Figurkáři se Surfaceru mnohdy bojí, ale pokud se stříká v tenkých vrstvách, detaily zvýrazní. Následoval nástřik primerem AK Interactive barvy Olive drab. Pak jsem figurku nastříkal jednou z olive drab na uniformy od Lifecoloru. Barva to byla pěkná, ale na pěšáky. Výsadkáři v té době měli už minimálně od Sicílie uniformy v odstínech pískové. Tak jsem si příslušný odstín namíchal z Lifecolorek, aby odpovídal barvám z fotek.

Mezitím jsem začal shánět informace o stavbě figurek. Něco bylo ve starších Modelářich, třeba článek od Jezevčíka o barvení obličejů, nebo články od Karla Rešla. Pravým pokladem jsou však videa na Youtube od Michala Křepelky a Milana Dufka. Michal figurky stříká syntetickými Humbrolkami a barví převážně oleji. Milan hodně používá akryly a pak někdy stínuje a oleji. Do toho jsem našel hezká videa o kreslení pouze např. od firmy Andrea Miniatures. Tak jsem dospěl k názoru, že základ bude akryly, stíny a světla oleji. Tentokrát jsem se musel obejít bez základu syntetikou, naštěstí primer AK fungoval také. Stavba figurky si vyžádala technologickou přestávku, kdy jsem začal nakupovat věci na barvení oleji. Žlutá a červená kadmia, okr zlatý, sienu pálenou a kobalt tmavý jsem koupil od Umtonu, když zkušení figurkáři tvrdí, že jsou slušně použitelné. Ony kadmia zahraničních firem jsou hodně drahá a i ty od Umtonu fungují podle mého názoru velmi slušně. Pozor na Sienu, obsahuje dost oleje, takže ji je třeba nejdřív vytlačit na ubrousek, kde olej vysaje. Od Rembrandtu jsem si pořídil titaniovou bílou, neapolskou světle žlutou a vandyckovou hnědou, od Schmincke Mussini černou lamp black, umbru pálenou a pruskou/pařížskou modrou. Figurkáři doporučují pruskou modrou, ale ta je opět hodně drahá a i s touto barvou dosahuji jiných odstínů zelené, než s tmavým modrým kobaltem. Poslední barva byla brown madder od Winsor and Newton, která je skvělá na tónování kožených věcí. S tím jsem nakoupil další chemii, tedy White Spirit (ideální je ekonomické balení 1 litr) a Sansodor (jako White Spirit, ale bez zápachu a schne trochu rychleji) na vymývání štětců, lněný olej od Umtonu na ředění olejovek a Quick drying Petroleum od LeFranck Burgeois, kterým se olejovky ředí spolu s lněným olejem. Zkracuje dobu schnutí a způsobuje, že olejovky krásně zmatní. Štětce jsem pořídil Winsor and Newton series 7 na olejovky a jemnou práci (velikost 00-2), Kolibri (něco na barvení, kočičí jazýčky řady 1799 na tupování olejovek) a Lifecolor s přírodním chlupem na akryly. Akryly používám od firem Lifecolorky a Vallejo, se kterými se mi dobře pracuje. K tomu jsem si koupil sadu pleťových barev Andrea, které se dobře ředí ředidlem Vallejo pro airbrush barvy.

Stavbu jsem pojal tak, abych si vyzkoušel techniky, běžně používané figurkáři. Začal jsem nabarvením obličeje. Nejdřív jsem zkusil stínování pomocí barev Andrea a v nich umístěného návodu, ale pěkného výsledku jsem nedosáhnul. V té době mi chyběla zásadní informace, že na stínování pomocí akrylů musím použít velmi zředěnou barvu. Ale to nevadilo, ksicht jsem sjednotil jedním odstínem Andrea a začal si hrát s oleji. Na pleťovou jsem si namíchal barvu podle Křépy, tedy 10% kadmium červené, 10% kadmium žluté, 40% okr zlatý, 40% siena pálená. Směs jsem ztmavoval přidáním vandyckové hnědé a umbry pálené, zesvětloval jsem přidáním neapolské žluté a bílé. Začal jsem stíny, pak následovalo zesvětlování vystouplých částí. Bělmo jsem vytvořil smícháním bílé se špetkou pleťové. Po zaschnutí jsem do očí dal kapičku pruské/pařížské modré pomocí špendlíku na znázornění čoček. Po zaschnutí jsem dokreslil víčka a obočí. Vousy jsem neřešil, někteří výsadkáři byli velmi mladí, a pokud mu už vousy rostly, tak si je stihnul naposledy oholit.

Mundůr, boty, řemení, padáky, zbraně a spol. jsem natřel akrylkami příslušných odstínů. Po zaschnutí jsem si namíchal oleje na vystínování a vytvoření světel. Je dobré počítat s tím, že olejové barvy jsou méně krycí, takže po zaschnutí je efekt utlumenější. Thompsona – kovové části jsem natřel metalickou barvou gun metal Vallejo. Po zaschnutí jsem je přetřel olejovkou, směsí černé, modré a trošky hnědé, na hranách jsem olejovku setřel. Obal pistole a nože jsem natřel barvou na kůži Lifecolor a stínoval olejovkou brown madder od Winsor and Newton. Podobně i kožené boty, ale tam jsem dal do barvy víc lněného oleje, aby byly pěkně lesklé, tedy napuštěné olejem. Podrážka je nabarvená černou s příměsí tříslové Vallejo. Vznikla tak pěkná barva gumy. Akorát, že přes trávu stejně není vidět. Když bylo něco lesklé, přestříkal jsem to matným lakem Model Master, tedy kromě bot. Po čase jsem zjistil, že v pár prohlubních ho bylo moc a zbělel, tak jsem to opravil oleji s větším množství Quick Drying Petroleum, ať jsou oleje matné.

Zdržela mě přílba, figurka ji má hladkou, ale v reálu byla se síťkou. Přemýšlel jsem, jak ji znázornit. Po zamítnutí nalepit na ni obvaz kvůli velikosti ok, jsem zvolil poněkud zdlouhavou cestu. Vzal jsem zelenou vojenskou nit, natřel ji Sidoluxem, ať nepouští chlupy a sekunďákem jsem ji přilepil, abych znázornil část síťky zleva doprava. Kousíčky olověného drátku tloušťky 0,3mm jsem znázornil síťku zepředu dozadu. Trvalo mi to dlouho, protože jsem to lepit večer za umělého světla. Před pár dny jsem zkusil zbytek dolepit za slunečného dne a byl jsem asi 3x rychlejší. Lepil jsem sekundovým lepidlem a Sidoluxem, kde bylo třeba kousky přesně umístit. Jednotlivá pole nejsou geometricky přesná, což odpovídá dobovým fotografiím. Po vytvoření mřížky jsem přílbu pomořil do Sidoluxu, po zaschnutí jsem nastříkal olivovou lihovkou Agama a přestříkal Sidoluxem pro dosáhnutí lesku. Síťku jsem natřel štětcem olivovou Lifecolor a pak vršek zesvětlil metodou suchého štětce světlejší vyblednou olive drab stejné firmy. Pak jsem přílbu přestříkal matným lihovým lakem Agama, který snížil lesk kovu (ale úplně ho neodstranil) a zanechal mat síťky.  US vlajka na rukávu je obtisk, který jsem si nakreslil a vytisknul. 13 pruhů nejsem v tomto měřítku schopen štětcem nakreslit, co jsem viděl na internetu fotky této figurky, 13 pruhů tam nemá nikdo, pokud vůbec vlajku řešil. Rastr pěkně imituje šití jednotlivých pruhů i náznak hvězd, protože podklad je bílý. Madlo na záložním padáku je z měděného drátku. Clearfixem jsem zasklil sklo polní baterky, ve které jsem kapičkou šedé naznačil žárovku.

Přilepil jsem hlavní padák na záda, přechod mezi řídícími šňůrami opravil dvousložkovým tmelem Alteco, nabarvil akrylem a vystínoval oleji. S umístěním doplňků jsem postupoval podle fotek, nikoliv podle fotek těchto postavených figurek. Na nich je řada logických nesmyslů. Často dávají dýku hned za pistoli a obě zbraně zakryjí nějakou sumkou. Jednak by sumka neměla na čem držet a jaksi by bránila použití záložních zbraní. První kraviny se ale dopustil už mástrař, který dal výsadkáři feld lopatku na opasek na záda. Asi by se mu velmi dobře sedělo v letadle a při přistání by si nejspíš udělal pěkný bebík, pokud by si neporanil rovnou páteř. V reálu ji měli na boku. Oprava by byla velmi pracná, protože část lopatky je přímo součástí zadní části dílu trupu. Parašoust není bigoš. Pouzdro s pistolí jsem přilepil na pravou stranu na místo, kde by měl být opasek, opasková sumka je vedle ní. Akorát, že mi přijde, že je níž, než by měla reálně být, ale lepší místo na figurce není. Dýka je na pravé noze a feldflašku jsem nalepil doleva na opasek. Zůstala mi jedna brašna, u které předpokládám, že by měla být přes rameno a pro seskok přidělaná opaskem. Na fotkách jsem ji ale nenašel a ani na postavených figurkách jsem ji neviděl.

S figurkou jsem vytvořil jednoduchou vinětu, která znázorňuje výsadkáře před nastoupením do letadla kdesi v Anglii. Základ je balzový špalíček 3,5 x 3,5 cm, namořený mým oblíbeným mahagonovým mořidlem a přetřený lesklým lakem. Na vršek jsem nanesl směs papermaché s vodou, lepidlem, pigmenty a pár kapkami zemitých akrylů. Vzniklou hlínu jsem po zaschnutí přestříkal zemitou barvou. Pro drobné oživení jsem vytvořil pár kousků nějakého vyššího plevele z 9 cm dlouhých trav firmy JTT, které jsem zkrátil. Na stonky jsem nalepil listy od Nochu a namaloval vršky stonku hořčičně žlutou olivovou. Trsy jsou 2 odstínů od firmy Model Scene. Posledním krokem bylo přilepení přílby na hlavu výsadkáře a bylo hotovo.

S výsledkem jsem spokojen, osobně se mi figurka líbí. Myslím si, že na první vážnější pokus, dopadla slušně. Vyzkoušel jsem si figurkářské techniky, získal další zkušenosti i učil jsem se odstraňovat chyby, které při stavbě vznikly. Mohl bych sem napsat, že příště se jich vyvaruji, ale to bych lhal. Obvykle je ještě několikrát udělám, abych se ujistil, že tudy cesta skutečně nevede. Ještě se mi podařilo sehnat další 4 figurky od stejného výrobce, tak se na jejich stavbu těším. I když nevím, jestli si dřív nezkusím nějaké plastové Dragony z Vietnamské série. Tedy, až postavím Šturmovika v rámci klubového Barbarosssa cupu, samozřejmě.