Messerschmitt Bf-110G-4/R3/R8/B2/M3

Autor modelu: Rostislav Axmann

Použitý model, výrobce, měřítko: Messerschmitt Bf-110G-4/R3/R8/B2/M3 PROFIPACK, Eduard, 1:72

Použité doplňky: Obtisky OWL, Resinová kola Eduard, Master PL antény, pumové zásobníky ETC50 JK Resin, zbraně MG FF JK Resin

Kdy byl model postaven: 04/2015

Popis stavby:

Již od článku uvedeném v REVI č.81 popisujícím životní příběh radiooperatéra stroje G9+CC W. Telsniga jsem věděl, že až bude  kvalitní  stavebnice dostupná, musí být tato předloha v mé vitríně. Sen mi splnila firma EDUARD, ale…

Stavebnici jsem začal stavět společně s kolegou J. Klouzalem někdy v létě roku 2014 s tím, že oba modely budeme prezentovat na podzimní soutěži v Kopřivnici. Jirka to samozřejmě stihl, já samozřejmě ne (odkaz na Jirkův model na našem webu). Po otevření stavebnice následovalo pro mě osobně zklamání. Eduard ve svém víkendovém přebalu modelu nabízí přímo kamufláž G9+CC, ale model rozdíly proti skutečnosti absolutně nepostihuje!!!

Začněme čumákem. Stroj byl ve skutečnosti zbaven předních spodních kanónů MG-FF, vyhazovací otvory však zůstaly zachovány. Stavebnice naštěstí obsahuje pozůstatek z univerzálních sad výlisků, mezi nimiž se nachází také díl (předpokládám že to je čumák pro Bf-110E Dackelbauch), který má spodní dvojče zbraní kapotované. Samou radostí jsem díl použil, bohužel však přesně neodpovídá novým trupům pro G verze a je nutné jej zatmelit a předělat naznačení zásobníku munice pro kulomety. Druhou možností, jak jsem později zjistil, je použít díl určený pro G-2, kde je potřeba zatmelit otvor pro hlavní rameno radaru.

Další problém jsem si přivodil sám, kdy jsem se model rozhodl vyšperkovat soustruženými anténami z produkce MASTER PL. Návod pro slepení: odřízněte původní rameno antén, a do pevné části ramena udělejte díru. Nejdříve však samotné antény nalepte na podélník. Posléze hotový nosič vložte do plastového ramena (které je už zafixované na trupu modelu), Nelepte, nechce jej na volno, antény se při případném doteku budou volně točit, věřte, kolena Vám poděkují

Dalším problémem stavebnice je naznačení Schräge Music. Návod Vás vede k přilepení kanónů na boky bedny pod kulometem, což je historicky správně. G9+CC byl vybaven tímto „starším typem“ umístnění kanónů MG-FF, návod Vás však posléze vede použít díl, kde připravené otvory pro hlavně zbraní jsou posunuty o jedno okno dopředu (tzv. novější provedení)  a tím pádem hlavně zbraní nedosáhnou do otvorů a navíc zabraňuji dosednutí dílů kabinky.

Řešení pro lenochy: kanóny přilepit do otvorů v dílech kabiny a posléze dostavět v prostoru střelce – místa je tam dost a operace je snadná.

Historicky správné řešení: Opět použít díl určený pro verzi G2 a otvory dovrtat na příslušném místě. Osobně jsem prošel oběma řešeními a prostě mě to nedalo a nakonec jsem si otvory dovrtal. Ona kabinka, které je rozdělená asi na 8 dílů,  mi dala celkově zabrat z celé stavebnice nejvíce, je poměrně náročná na samotné slícování a posléze se nachází na neustále namáhaném místě, tedy často mi odpadávala a nejednou jsem měl kvůli ní model rozšlapat.

Dalším problematickým místem (Jirka Klouzal mě to posléze potvrdil) je výškové kormidlo, které výškou profilu neodpovídá výšce profilu trupu (trup je vyšší) a je nutné díl výškovky dorovnat vrstvou tmelu.

Poslední úpravou stavebnice, kterou ona samotná nepostihuje, bylo dolepení pumových závěsníků ETC-50/VIIb z produkce JK Resin. Ve skutečnosti to byl pravděpodobně pozůstatek z předchozího denního nasazení stroje, nějak si neumím vysvětlit použití pumových závěsníků na noční, radarem vybavené stíhačce.

Celý model jsem nastříkal barvou RML 76 z produkce MR.paint, což byl skvělý krok, barvy můžu pouze doporučit. Ve skutečnosti i podle dostupných fotek je jasné, že model byl velmi špinavý a opotřebovaný, což jsem se snažil naznačit vzájemným mícháním tmavých washů z produkce MiG, AK, Ammo a TAMIYA.

Při zhodnocení výsledků přemýšlím, že si ten model dám určitě ještě jednou a lépe.