Panzerkampfwagen III Ausf. L z Ruska

Autor modelu: Daniel Ševčík
Použitý model, výrobce, měřítko: Panzerkampfwagen III Ausf., Tamiya, 1:48
Použité doplňky: Ocelový drátek na madla, figurka tankisty se samostatné sady Tamiya, olověný drátek ke sluchátkům tankisty, leptané mřížky na PZ-III/StuG-III firmy Hauler
Kdy byl model postaven: Dokončeno 25. října 2019

Popis stavby:

Když mi bylo jasné, že Cromwella od ČSOB, kterého stavím s pomocí konverzní sady od Profimodelleru na letošní Kopřivnické poháry nestihnu, přemýšlel jsem, čím ho nahradit. Nakonec jsem ze zásoby nepostavených čtvrtek vybral Pz III Ausf. L. Už delší dobu se mi líbila barevná kombinace sand gelb se zelenými hady od Schewere Panzer Abteilungu 503 z ruské fronty ze září 1942. Ani po prohledání všech publikací, které mám doma, ani na netu jsem nenašel fotku stroje s číslem 133, takže jsem stavbu pojal jako krabičku s drobnějšími úpravami odpovídajícími dostupným zdrojům. Zda kamufláž odpovídá realitě podobně jako u Tigera II s věží Henschell nebo je vycucaná z prstu, jako u Pz IV Ausf. J, nedokážu posoudit. Na youtube jsem našel videa, kde jakýsi fanda hry WoT detailně ukazuje muzejní stroje včetně jejich vnitřku s dosti podrobným výkladem. Z videí se dají udělat slušné printscreeny příslušných detailů použitelné při stavbě.

K vylepšení modelu jsem použil mřížky Hauler, které model skutečně pěkně oživí a dané detaily zjemní. Stavbu jsem zahájil přilepením zadního plastového dílu na kovovou vanu. Pokračoval jsem přilepením tlumičů na boky korby a také přilepením únikových dveří. Elko byla poslední verze, která je měla, u dalších přídavný pancíř Schürzen znemožňoval jejich využití, takže je tam už nedávali. Při odstraňování přebytečného sekunďáku debondérem Dousek jsem zjistil, že odstraňuje nejenom lepidlo, ale také nástřik na povrchu kovové vany na modelu. Hnací a napínací kola jsem slepil dohromady a spolu s pojezdovými koly a kladkami je nastříkal kamuflážními barvami a obruče natřel štětcem. Sandgelb je Tamiya FX-60 podle návodu, která má podle mě moc pěkný odstín. Zelená je tmavší ruská zelená lihová Agama.  Pruhy jsou stříkány freehand. A na obruče jsem použil Lifecolor barvy uniformová černá. Po zaschnutí jsem kola přestříkal Sidoluxem a když byl suchý, reliéf jsem zvýraznil tmavým washem AK. Na pásech jsem surfem zatmelil stopy po vyhazovačích, zaškrábal je nahrubo skalpelem a pak najemno smirkem. Když jsem měl kola dokonale suchá, nasadil jsem kola na vanu a slepil pásy do 5 celků, ať se mi s nimi při závěrečné kompletaci dobře manipuluje. Vrchní část je přímo ze stavebnice, mimochodem je pěkně prohnutá, dalším celkem byly všechny díly na napínacím kole, největším celkem byl spodek pásů z několika dílů, které sahají od hnacího kola, přes pojezdová až po napínací. Tady je rozdíl mezi pravou a levou stranou, protože pojezdová kola jsou proti těm na druhé straně trošku posunutá kvůli umístění torzních tyčí. Poslední 2 kousky pásů jsou zhotoveny vždy z 2 článků a patří na hnací kola.

Pásy po dokonalém proschnutí stříkám  Surfacerem 1000, pak buď černou nebo přímo gunmetalem a nechám to pořádně proschnout. Tentokrát jsem vynechal znázornění rezivění a pásy jsem zašpinil pigmentem světlé bláto. Pak jsem tuhou ve versatilce znázornil místa, kde se se kola dotýkají pásů a také spodky drapáků, které se dotýkají povrchu. Celé pásy jsem nakonec přestříkal matným lakem.  

Vnitřek trupu a věže jsem nastříkal slonovou kostí. Ne, že by z toho bylo po zavření něco vidět, ale když už uvnitř takřka nic není, tak alespoň jsem měl dobrý pocit ze správné barvy.   Zadní část vany jsem nabarvil, doplnil nabarvené a vyvrtané výfuky a přilepil jejich kryty. Na spodku dílu uzavírajícího trup jsem zaslepil vybrání, jinak by bylo dírou vidět do trupu. Boky vany jsem nastříkal barvou sandgelb, po přilepení vršku trupu bych se tam špatně dostával. Na tento horní díl jsem přilepil ze spodku mřížku a přilepil ho na vanu. Spoj mezi vanou a vrškem jsem vytmelil dvousložkovým tmelem Alteco. Z rámečku jsem vytáhnul polystyrénovou nit. S její pomocí jsem na věži a trupu znázornil sváry. Přilepenou nit několikrát přetřu lepidlem Tamiya Extra thin a pak strukturu sváru znázorňuji malým šroubovákem. Podobně za pomocí lepidla a šroubováku jsem znázornil svár mezi stropem a boky věže.
Všechny hlavně byly odvrtány a na poklopy ve předku tanku jsem doplnil madla z ocelového drátku 0,4 mm. Ocelový drátek se ohýbá o poznání hůř, než mnou obvykle používaný měděný. Sestavu se štítem hlavně a hlavní kanónu jsem barvil po částech a také ji po částech lepil. Jinak bych nebyl schopen dovnitř nastříkat kamuflážní sandgelb. Slepil jsem dohromady věž a přilepil některé doplňky na věž a trup. Na příslušná místa jsem také přilepil mřížky u motoru.  Nářadí, bedny a podobně vždy barvím odděleně a lepím až ke konci stavby. Klasicky to nastříkám surfem, pak barvou, která převládá a detaily barvím štětcem akryly Lifecolor nebo Valejo. Dřevo jsem znázornil střední hnědou Lifecolor a pak jsem nanesl olejovku Siena pálená. Po zavadnutí jsem olejovku stíral. Droboť jsem opět zafixoval lesklým lakem a detaily zvýraznil tmavým washem.         

Vhledem k tomu, že výroba provedení L začala v červenci 1942 a model má představovat stroj ze září, rozhodl jsem se s patinou šetřit. Stroj mohl být nasazen fakticky jen pár týdnů, takže podoba rezavého vraku mi nepřišla zrovna reálná. Části modelu, které ještě nebyly nabarveny, jsem nastříkal surfacerem a základní sandgelb Tamiya podle návodu. Hady jsou tou ruskou zelenou lihovou Agamou. Kde mají vést, jsem si předkreslil měkčí tužkou. Zelenou pastelku jsem nebyl schopen zašpičatit, stále se mi lámala a tuha pentilky byly moc tvrdá a pod barvou byla viditelná. Model jsem opět přestříkal Sidoluxem na další techniky. Přilepil jsem tradičně tlusté obtisky, trochu si pomohl změkčovací vodičkou Agama a přestříkal je opět Sidoluxem. Model jsem přetřel jednou vrstvou filtru na německou techniku v tříbarevné kamufláži. Detaily jsem opět zvýraznil tmavým washem AK Interactive. Snažím se moc nepřetahovat, ať mám co nejméně práce se stíráním. Až je zaschlý, tedy matný, tak ho stírám uchošťourem nebo nastříhanými kousky kuchyňských papírových ubrousků podle potřeby. Tam kde je povrch obzvlášť členitý (jako protiskluzový povrch na blatnících), tak to čistím štětcem namočeným ve White Spiritu od Winsor & Newton. Štětec před použitím trochu vysuším o ubrousek.

Následovalo stírání teček olejovek na svislých površích a jejich „rozmazávání“ na vodorovných površích. Odřeniny do barvy jsem znázornil barvou sandgelb od Lifecoloru, která je něco světlejší, než Tamiya. Odřeniny až na kov jsou znázorněny namíchanou barvou – černou s hnědou. S odřeninami jsem šetřil, vzhledem k tomu, že se jednalo o poměrně nový tank. Dal jsem je hlavně tam, kde chodila posádka a kde manipulovala s kryty. Ošoupaná a vyleštěná místa, jako madla na věži, jsem opět znázornil tuhou. Rez jsem záměrně úplně vynechal. Pigmenty jsem zašpinil boky trupu, podvozek vanu a blatníky. Spodek modelu jsem přeprášil silně zředěnou pískovou Tamiya FX-62, stejně jako pásy a kola. Ty jsem dolepil na model, spolu s dalšími detaily na korbu. Přeprášil jsem i vršek, pěkně podle zásady čím výše, tím méně. Model jse, pak ještě přeprášil matným lihovým lakem Agama, coby znázornění zaprášení. Kryty na panelech motorů jsem nechal lesklejší, protože jsem předpokládal, že je vyleštili přepravovaní vojáci svými zadky. Za to mi rozhodčí srazili nějaký ten bodík a měli v podstatě pravdu. Minimálně pod kisňu na věži by se žádný voják stejně nevešel.

V této fázi jsem si všimnul, že jsem nepřilepil horní držák náhradního pásu na předek modelu tak jsem ho nabarvil a přilepil sekunďákem. Pod něj jsem přilepil náhradní články pásu, které ve stavebnici také jsou, ale nemáme je použít. Podle dostupných fotek vyplývá, že tanky, které držák měly, tak tam také nesly i náhradní kusy pásů.
Tank jsem doplnil figurkou tankisty ze sady německých vojáků Tamiya. Obličej a ruce jsem barvil akrylovými barvami na ksichty od firmy Andrea. Pracuje se s nimi velmi dobře, ale byl jsem spokojený až na druhý pokus. Bylo to mýma rukama. Barvy je lepší více ředit, ať nejsou rozdíly mezi vrstvami různých odstínů tak markantní. Ředil jsem je ředidlem na Vallejo.  Mundůr a další části jsou barveny a stínovány barvami Lifecolor. Oči jsem nabarvil olejovkami – bílá je Rembrandt, černá Mussini. Ovšem tady jsem udělal chybu, bělmo by nikdy nemělo být čistě bílé, ale spíš světle modrošedé. Příště budu chytřejší drahoušku. Kabel ze sluchátek je z olověného drátku 0,3 mm. Škoda jen, že rozteč rukou je trošku menší, než poklop, o který by se měl tankista opírat. Míc více času, tak bych ty ruce uříznul a trošku upravil. Ovšem tankistu jsem dodělával večer a v noci před začátkem soutěže.

Stavba byla pohodová, trvala mi asi 2 týdny, byť jeden z nich jsem měl dovolenou, takže jsem makal tempem vskutku údernickým. S výsledkem jsem spokojen a jedná se o šestý model v mé sbírce čtvrtkové techniky. A nakonec i na Kopřivnických pohárech 2019 v kategorii Bojová technika 1:48 bez rozdílu věku mu pořadatelé udělili nejvíce bodů, prostě byli na mě hodní. Hodně se těším, až si postavím i Pz IV Ausf. J, ale zatím to vázne na nedostatku podkladů na konkrétní stroj. Edit po Vánocích 2019: Ježíšek mi naježil i Pz-IV Ausf.H, takže Pz-IV mě čekají ve čtvrtce hned dvě.