Vojtěch Pála

Autor článku: Pavel Bezecný

Rodák z Dolní Lhoty, otec sedmi dětí, vyučený obuvník, slezský patriot, sběratel lidového umění, fotoamatér, muzikant, výrobce houslí.

Většinu života prožil v rodišti své manželky Karly v Krásném Poli. Oba se zajímali o vše co souviselo s lidovými tradicemi a historií Slezského kraje. Oba byli aktivní muzikanti, Vojtěch Pála hrál na housle, které dokonce sám vyráběl a Karla Pálová zpívala se Štítinským souborem Bejatka.

Jako nadšený fotoamatér dokázal na svých fotografiích zachytit, kromě lidových slavností nebo zanikající venkovské architektury slezského kraje, také jedinečnou atmosféru čerstvě "vychladlého" bojiště Ostravské operace.

Jeho snímky zničených Slezských vesnic, opuštěné bojové techniky, vítězných rudoarmějců, nebo čerstvých hrobů padlých vojáků,  byly vystavovány na mnoha místech Moravskoslezského kraje a publikovány v tisku (Nová Svoboda, Ostravsko Karvinský Horník, Nové Opavsko a další).

V pozůstalosti po Vojtěchu Pálovi se nachází korespondence, ze které vyplývá, že o zapůjčení jeho fotografií projevily zájem různé organizace a spolky za účelem pořádaní výstav nebo k publikačním účelům (Matice Slezská, Slezské Zemské muzeum, Vlastivědný ústav Karviná). Byl také v kontaktu s badateli, pokoušejícími  se objasnit osudy padlých příslušníků Rudé armády na našem území. Fotografie hrobů padlých rudoarmějců zhotovené krátce po přechodu fronty, napomohly příbuzným vojáků zjistit, kde jejich blízcí padli.

V jednom z dopisů  je dotazován na zajímavý případ ruské lékařky, která padla při bojích v oblasti Háje ve Slezsku – Chabičova:

..."Před dvěma lety jsem o vás slyšel vyprávět ve Slezském muzeu, kde jsem pátral po padlé ruské kapitánce – lékařce, která v Chabičově v kostelní věži zlikvidovala esesáky, kteří z těžkého kulometu začali pálit do týla sovětských vojínů, kteří byli touto palbou přibiti k zemi a nemohli jít kupředu. V jednom domku byla ruská kapitánka – lékařka, která poskytovala pomoc zraněné české ženě, která byla zraněna střepinou granátu a lékařka ji ránu ošetřila a obvázala.
Když esesáci začali střílet, doktorka vyšla ven z domku a zjistila, že domek, který byl vedle kostela v Chabičově (dnes v Háji ve Slezsku) se nachází v hluchém prostoru, to je, že esesáci nemohli ji vidět. Opodál domku ležel zabitý esesák, stáhla z něj kabát, ten si oblékla a vzala  jemu samopal a granáty, potom se připlížila k vratům kostela, dávkou ze samopalu zabila tam stojící hlídku a šla na Němce do kostelní věže.

Ti neměli potuchy, že doktorka převlečená v německé uniformě je Ruska, ona hodila na kulomet ve věži granáty, samopalem zastřelila ještě se hýbající esesáky a šla z věže kostela dolů. Ve vratech stahovala ze sebe kabát, ale tam poblíže stál ruský voják, který myslel, že je to esesák a vypálil po ní dávku. Byla těžce zraněná a po krátké chvíli skonala.
Ruský voják, který po ní střelil se chtěl zastřelit, jeho kamarádi mu z rukou vytrhli zbraň, on nevěděl, že je to jejich doktorka, která byla v útvaru velmi oblíbená. Po osvobození Chabičova ji pohřbili vedle kostela, kde zlikvidovala obsluhu těžkého kulometu. Právě když ji pochovávali, z děl pálili čestnou salvu a to naostro a rovnou na pozice fašistů, ti zažili takový cirkus, že jim nebyl žádný dekunk platný.

Velice rád, bych chtěl zjistit její jméno, o tomto případu vím již 17 roků a zatím jsem nemohl její jméno vypátrat. Může být, že jste její hrob fotografoval a na něm může být i jméno kapitánky – lékařky, o které jsem Vám napsal"...

            Z dopisu Zdeňka Pavlíka Vojtěchu Pálovi 31.3.1980.

K jedné z fotografií se Vojtěchu Pálovi podařilo zaznamenat i vyprávěn očitého svědka události. Jedná se o tuto fotografii zničeného samohybného děla SU – 76 v Krásném Poli:

..."Bylo to 26.dubna 1945, když severozápadním směrem od obce Velká Polom zaútočila proti Němcům sovětská pěchota, která byla posílena několika tanky a samohybným dělem.

Samohybné dělo bylo hodně v předu, když se proti němu od lesa zvaného "Skopčica" vynořily tři německé tanky. Samohybné dělo když vidělo proti sobě přesilu, stáhlo se do blízkého úvozu a vyčkalo než ostatní sovětské tanky dojedou.

Když tanky dojely, vyrazilo znovu z úvozu do útoku proti německým tankům, avšak sotva se dostalo z úvozu na rovné pole, jeho pravá strana zapadla do maskovaného protitankového zákopu tak, že nemohlo manévrovat.

Toho využil ukrytý německý voják a z bezprostřední blízkosti vystřelil na samohybné dělo pancéřovou pěst.

Nastal výbuch. Samohybné dělo bylo roztrženo a začalo hořet, vojáci byli vymrštěni do vzduchu a jako hořící pochodně dopadli do blízkého úvozu.

Ukrytý německý voják, který vystřelil pancéřovou pěst, vyskočil ze zákopu a snažil se uniknout do vesnice, avšak dávka ze samopalu a němec padá mrtev k zemi. To sovětský voják, který ještě s jedním místním občanem boj sledoval, pomstil své kamarády, jinak už jim pomoct nemohl"...

            Podle výpovědi očitého svědka zapsal V. Pála

Dnes jsou snímky Vojtěcha Pály k vidění v Památníku druhé světové války v Hrabyni nebo na webu KVH Slezsko.