T-34/76 Jaroš

 


Autor modelu: Daniel Ševčík

Použitý model, výrobce, měřítko: T-34/76 1943 Production model, Tamiya, 1:35

Použité doplňky: Lepty Eduard T-34/76 1943 ChTZ, profily Evergreen, olověný drát 0,3 mm.

Kdy byl model postaven: Pro výstavní účely postaveno 10.12.2016 v cca 2:00 Smile, drobnosti doladěny do 14.4.2017.


Popis stavby:

Náš klub byl osloven Městským muzeem v Krnově, zda bychom jim neposkytli modely letadel, bojové techniky a figurek pro výstavu "Od meče k pušce", která se uskutečnila od 10.12.2016 do 22.3.2017. Dali jsme dohromady seznam, co máme postaveno a zjistil jsem, že chybí ikonická T-34 v měřítku 1:35. Rozhodnul jsem se pro model T-34/76, protože kolega Beze stavěl brigádní T-34/85. Chtěl jsem něco se vztahem k naším jednotkám a došel jsem k závěru, že z levného modelu T-34/76 1943 Production model od Tamiye by šel postavit Mikymauz pojmenovaný "Jaroš". Model jsem zakoupil od pana Caletky z firmy valka.cz na Beskydských pohárech 2016. K modelu jsem dokoupil plechy od Eduardu, které se vyplatí pořídit a model pozvednou. Vzhledem k ceně modelu jsem nechtěl řešit lepší ale výrazně dražší článkové pásy. Zároveň jsem si od pásů v celku sliboval urychlení stavby, ale ve skutečnosti prdlačky...        

Úpravy jsem prováděl na základě podkladů v Modeláři 05/2010. Stavbu jsem zahájil slepením vany podvozku a zaslepil spodní otvory na motorek. Vlepil jsem do mí přepážku pro oddělení přední a motorové části. Vnitřek přední části jsem nastříkal bílou, zadní černou, aby krycími mřížemi nebylo nic vidět. Na spodek jsem přilepit plechové krytky.

foto small 01Pokračoval jsem úpravami na dílech horní části korby. Odřezal jsem plastové díly blatníků a tam, kde je Jaroš měl, nahradil jsem je plechovými. Levý přední blatník neměl a pravý byl deformovaný. Plechy se lepily dobře, i deformace šla pěkně od ruky, tedy spíš pinzety. Pokračoval jsem vyřezáním mříží pro vstup vzduchu k motoru. Něco jsem odvrtal vrtáky, na něco vzal řezací kolečko ze sady z LIDLu upevněné ve vrtačce Proxxon. A zbytek dobrousil pilníky. Nalepil jsem leptané mřížky, pod zadním krytem jsem nechal žaluzie otevřené v poloze pro jízdu. Leptané mřížky hodně pozvedly úroveň modelu. I když právě díl se žaluziemi jsem musel zužovat a plast horního krytu zevnitř obrušovat, aby šly díly spojit. Tady se Edíci utnuli. Alespoň, že je využitelná většina dílů, i když je sada určena na jiný typ. To u nich dnes už nebývá pravidlem...

Na hranách pancířů jsem znázornil strukturu po řezání plamenem pomocí změkčení rozpouštědlovým lepidlem Tamiya a vytlačením ostřím rydla. Mezi předním pancířem a boky jsem naznačil svár pomocí vytažené nitě přilepené a změkčené lepidlem a potupované hranou malého šroubováku. Trošku jsem ztenčil plastové části blatníků. Po přilepení korby k vaně jsem zaslepil mezery na bocích. A protože tento text píši po více jak 4 měsících od stavby, tak už si nevzpomenu čím. Smile Na zadní dekl motoru jsem přilepil madlo vytvarované z drátku. Dozadu jsem přilepil pravou krabicovou nádrž, ježto kapitán Otakar levou potratil neznámo kde. Bylo nutno posunout její držák, tak jsem původní odřezal a z profilů udělal nový. Z plechů jsem přilepil držáky náhradních článků pásů.

Z profilů Evergreen jsem vytvořil madla na věž a korbu.Vzhledem k tomu, že průměr  tyče je jen o trošku menší, než nutná díra v držáku, vrtalo se to náramně "dobře". Very Happy Pak jsem na věži pomoci Surfaceru 500 a tupování tužším štětcem znázornil strukturu litého pancíře. Na hranách pancířů věže jsem opět znázornil strukturu oceli po řezání plamenem.

Dost tmelení mě čekalo na kolech podvozku. Kola z gumovými obručeni měla po obvodu propadlin požehnaně. Použil jsem dvousložkový tměl Alteco, který se dá krásně vodou rozetřít do ztracena. Přidal jsem krabice na nářadí, na jejichž pantech a zámcích se opět osvědčily plechy Eduard. Z přední části světla jsem si udělal formu pro průhlednou část. Tu jsem odlil z průhledné dvousložkové pryskyřice Tamiya. V návodu se vtipně píše o použití váhy s přesností na gram. Složky jsem míchal od oka a pak předlouho čekal, až to konečně uschne. Smile Vyvrtal jsem světlo, dovnitř vlepil pokus o žárovku a zalepil přední část. Přilepil jsem ho na plechový držák a drátkem vytvořil drát vedení napájení. Zkompletoval jsem náhradní články pásů a pilu. Z plechu vypadá velmi slušně. Odvrtal jsem hlavně kulometu a kanónu.

Samostatnou kapitolou byly pásy. Sliboval jsem si od nich urychlení stavby, ale ono ni. Sad Měl jsem vojenské štěstí na 4 (tedy osud). Byly křivé, lepit moc nešly. Spojil jsem je dohromady a "zatavil" horkým šroubovákem podle návodu. Nastříkal jsem je surfacerem a syntetickou pásovou Agamou. Při použití pigmentu šly vrstvy dolů i se Surfem. O znázornění kovových hran pomocí versatilky ani nemluvě. Při lepení na kola se barva tragicky loupe. Peklo na zemi... Příště zkusím sehnat nějaké článkové.

Model jsem nastříkal Surfacerem 1000 a černou lihovou Agamou. Barvy na stříkání používám většinou lihovky Agama. Základní barva je Ruská polní zelená. Pokusil jsem se o modulaci německou světlou zelenou. Nakreslil jsem si nápis Jaroš a vytisknul. Nápis jsem vyřezal, šablonu přilepil a nastříkal. Nepodarky jsem několikrát opravoval a nakonec použil štětec a akrylovou bílou. Odřeniny v barvě jsou světlejší zelenou Lifecolor. Odřeniny až na kov jsou černou na uniformy Lifecolor. Model jsem nastříkal lesklým Sidoluxem. Následoval fitr Mig pro sovětská vozidla a tmavý wash taktéž Mig. Model jsem přestříkal matným lakem z kombinace Surfacer a Flat base Tamyia.  Opět jsem to zafixoval a olejovkou Abteilung znázornil rez a stékající rez z některých odřenin.

Přilepil jsem drobnosti na trup (popruhy na články pásů jsou krásné). a pokračoval špiněním. Pigmenty Mig jsem udělal zašpinění a směsí z pigmentů, umělým sněhem a dispersního lepidla jsem udělal bláto. To jsem nanášel tvrdším štětcem. Stříkance suchého bláta jsem udělal podobnou směsí foukané ze štětce airbrushem na model. Chce to trošku zkoušet, jinak je výsledek rozpačitý. Na podvozek přišlo vlhčí bláto, které trošku schne, na horní plochy sušší blátíčko a prach na vodorovné. Dolepil jsem kola, zarážky disků byly nevystředěné, prý to je Tamyiácký standard. Asi kroužek kvality selhal nebo konstruktér byl pod vlivem Saké. Nakonec jsem přilepil pásy. S horou dobré vůle a tunou trpělivostí trochu drží, za použití gelového sekundového lepidla. Směsí akrylů a Sidoluxu jsem udělal skvrny od oleje a paliva.

Zkompletoval jsem tankisty. Helmu jsem trošku tmelil. ČS uniformy by měly mít 2 náprsní kapsy, ale termín se blížil a já nestíhal, takže jsem si toho jako správný gentleman nevšimnul. Ale nárameníky z profilů jsem vytvořil Z olověného drátku jsem udělal vedení sluchátek. Nastříkal jsem je Surfacerem a lihovou ksichtovou. Obličeje jsem maloval olejovými Abteilungy. Uniforma je namalována Lifecolory a Valejo. Zkoušel jsem stínování. Nakonec jsem figurky zafixoval matným lakem a přilepil je do tanku.

Model byl pro výstavu hotov a já byl spokojen, že jsem to stihnul. Byla sobota 10.12.2016 cca 02:00. Od 10 hodin jsme instalovali výstavu v Krnově... Model se podařil, kamarádka, se kterou jsem na výstavu zavítal, mi ho pochválila. Že prý větší jsou lepší. A kolega Beze, specialista na naše zbraně byl překvapen, že někdo "Jaroše" postavil. Smile

foto small 02Byl duben 2017, modely z výstavy už byly doma. Byl jsem si vědom, že k mé plné spokojenosti je třeba na "Jarošovi" ještě něco dodělat. Z kulatého profilu jsem vytvořil hlaveň věžového kulometu, kterou jsem také vyvrtal. Udělal jsem nové lano z bavlnky zakoupené v galanterii. Základní barva byla kovová, ale bavlnka je tenká. Tak jsem ukroutil 3 svazky do podoby lana, zafixoval lepidlem a nechal zaschnout. Do původních ok jsem zalepil konce a přestříkal jsem ho surfem a gunmetalem a přilepil na pravou stranu. Do držáku antény jsem zalepil její spodní část. Tu jsem vytvořil z kulatého profilu, kolem kterého jsem obtočit 3 mm olověný drát. Profil jsem vyvrtal, nabarvil to černou, napatinoval tmavým washem a fixnul Sidoluxem a přilepil do držáku. Upravil jsem zašpinění přední části, protože staré nevypadalo moc realisticky. Gunmetalem jsem nabarvil hrany pásů, které přišly de styku se zemí. A na lopatu jsem se vyprdnul. Řešil jsem, kde měl "Jaroš" lopatu. Nešlo mi na mysl, že by ve výbavě chyběl tak užitečný nástroj jako je lopata. O co by se tak asi tankisté opírali, že. Po diskusi na našem kroužku jsem se rozhodnul, že měli polní lopatku uvnitř a venkovní metrová zmizela neznámo kde.

A to byla definitivní tečka za projektem "Jaroš". Skutečně? Model jsem donesl na klubový briefing a kolega se zmínil, že existují 2 fotografie "Jaroše". Když mi je pak ukázal, zjistil jsem, že originál měl písmena nižší. I když mi to láme srdce, budu to muset překonat a naučit se tím žít. Smile


 

72scaleaircraft.com

Owl.cz

Profimodeller.com

Ukázky našich modelů

Příští briefingy

Počítadlo přístupů